Za záchranu oboru translatologie na FF UK

Rádi bychom zdůraznili, že Ústav translatologie je v České republice jediné pracoviště svého druhu, které již od roku 1963 připravuje budoucí překladatele a tlumočníky. Vytváří bezpečné, přívětivé a profesionální prostředí a je součástí prestižních sítí EMCI (European Masters in Conference Interpreting) a EMT (European Master's in Translation), které zajišťují přípravu pro evropské instituce. Podle našeho názoru spolu s ním zmizí i tato odborná příprava a zhorší se kvalita poskytovaných služeb, což může mít závažný dopad i na mezinárodním poli. Ústav ve spolupráci s Institutem slavistiky Univerzity Lipsko totiž mimo jiné zajišťuje prestižní double degree program, jehož akreditace navíc vyprší až v roce 2029.

Ačkoliv nepochybujeme o kompetencích vyučujících na filologii, jsme přesvědčeni, že postrádají zkušenosti z praxe, jež jsou pro výuku překladu či tlumočení klíčové. Každý z vyučujících na Ústavu translatologie je expert ve svém oboru a jeho znalosti jsou nenahraditelné. Pevně věříme, že se při reorganizaci zachovají praktické předměty; obáváme se však, že zrušením Ústavu zaniknou společné předměty jako nakladatelská praxe, teoretické hodiny, odborné exkurze, dějiny překladu atd., které ucelují vědomosti budoucích překladatelů a tlumočníků. Umenší se i význam mateřského jazyka, kterému Ústav věnuje mimořádnou pozornost. Bez seminářů zaměřených právě na dokonalé zvládnutí češtiny nebudou absolventi adekvátně připraveni a kvalita překladu a tlumočení klesne. Je důležité zmínit, že z existence specializovaných předmětů netěží pouze studenti translatologie, ale i studenti filologických či jiných oborů, kteří se o překlad či tlumočení zajímají. Z činnosti vyučujících rovněž profituje i samotná fakulta, jelikož svými překlady přispívají do nakladatelství Karolinum.

Zaráží nás i skutečnost, že k rozhodnutí o zrušení Ústavu translatologie dochází právě teď – v době nástupu umělé inteligence, kdy překladatelé a tlumočníci čelí neustálému zpochybňování ze strany veřejnosti. Filozofická fakulta tímto vysílá translatologům jasnou zprávu: jste postradatelní a nahraditelní. S tímto výrokem však kategoricky nesouhlasíme. Právě odborná příprava překladatelů nebo tlumočníků ve chvíli, kdy AI každým dnem více vstupuje do každodenní komunikace, je pro společnost více než potřeba. Ústav u svých studentů buduje kritické myšlení, kreativitu, empatii a komunikační schopnosti, které je přímo žádoucí v dnešním zcizujícím se a digitalizovaném světě kultivovat. Zároveň však nezapomíná studující na práci s danými technologiemi průběžně připravovat. Jakkoliv se může činnost překladatele jevit jako postradatelná, opak je pravdou – dovolte nám připomenout nekvalitní, mystifikující a až nesrozumitelné překlady knih jako Kierkegaard: první existencialista a Středověká filozofie: od Al-Fárábího k Ockhamovi, které v roce 2025 obdržely Anticenu Skřipec od Obce překladatelů. V případě tlumočení je situace ještě vážnější: AI není schopná provádět analýzu mluveného projevu, správně segmentovat úseky a rozpoznávat intonaci, což by v některých situacích mohlo mít až fatální následky a vést k hlubokému neporozumění mezi mluvčími.

Překlad a tlumočení prostupují všemi různými sférami; zasahují nejen kulturní a soukromý sektor, ale například i oblast turismu, institucionální komunikace a společnost jako takovou. Činnost překladatelů a tlumočníků zdaleka přerůstá jazykový rozměr, což fakulta svým rozhodnutím rozdělit jednotlivé moduly a sloučit je s odpovídajícím filologickým oborem nepochybně opomíjí.

V neposlední řadě zanikne i komunita, kterou Ústav vytváří a která je nedílnou součástí profesního života absolventů. Studium umožňuje potkávat své budoucí kolegy a vytvářet tak nové generace překladatelů a tlumočníků; nezávisle na tom, jakému jazyku se věnují.

Je nadmíru očividné, o jak nepromyšlený a unáhlený krok ze strany fakulty se jedná. Jasná ostatně není ani situace kolem úvazků vyučujících. Jak sám v periodiku iDnes zmiňuje PhDr. Ondřej Dufek, Ph.D.: „Rozsah se [...] bude v nadcházejících měsících teprve upřesňovat. V současnosti probíhají jednání s pracovišti. Po dokončení budou návrhy projednány s odborovou organizací a předloženy Akademickému senátu FF UK.“ Fakulta tedy nemá žádný plán, jak překladatelství a tlumočnictví do nové koncepce zahrnout. Z dostupných vyjádření se dokonce zdá, že chce jejich výuku naopak omezit. Nepředstavuje ani konkrétní kroky, jež mají zajistit kvalitní vzdělávání. Studující netuší, jak bude jejich studium v budoucnu vypadat a za jakých podmínek jej dokončí. Akreditace má přitom Ústav schválené až do roku 2030.

S politováním lze proto konstatovat, že fakulta namísto podpory studentů své finanční problémy řeší rušením unikátních oborů a nesnaží se hledat jiné alternativy. Pokud se takové kroky rozhodne podniknout, měla by předložit jasný plán a neuchylovat se k unáhleným rozhodnutím. Její přístup považujeme za laxní. Nejedná se pouze o přesunutí několika oborů pod jiné pracoviště, ale o rozbití funkční struktury z pofidérních důvodů.

Tímto dopisem vyzýváme Filozofickou fakultu, aby své rozhodnutí přehodnotila a vymyslela jiný způsob, jak docílit kýženého výsledku. Rozpuštění Ústavu translatologie není funkční řešení.

Ceníme si nedávné reakce vedení FF UK na stížnosti studentů translatologie, avšak argumenty, kterými odůvodňuje chystané změny, jsou podle nás nedostačující. Neberou v potaz podstatu problému, kterou vnímáme jako stěžejní. Z našeho pohledu je to totiž průběžné zobecňování studijních oborů, které vede ke ztrátě jejich identity, specializace a užitečnosti.

Mnozí z nás byli překvapeni náhlou zprávou adresovanou studentstvu o „zrušení Ústavu translatologie a zapojení translatologického zaměření do odpovídajících filologických pracovišť“, v níž také stálo, že připravované změny nijak neohrozí naše studium. S tímto bodem musíme silně nesouhlasit, a to z toho důvodu, že nelze zrušit a následně sloučit jeden ústav s druhým, aniž by nedošlo k drastickým změnám podoby studia.

Takové drastické změny, které chce vedení FF UK zavést, bezpochyby negativně zasáhnou dosavadní formu i kvalitu studia všech studentů ÚRS. ÚTRL sdílí po boku ÚRS mnohaletou tradici akademického působení, avšak plánovaným sloučením bude tato tradice narušena společně se soběstačností obou ústavů. Vznikla by nová administrativní závislost na ÚRS, které by začleněný ÚTRL musel podlehnout, aniž by byl brán v potaz dopad na vyučující ÚTRL. Tímto krokem totiž vyučující ÚTRL ztrácejí prestižní pracoviště, které již mnoho let tvořilo identitu FF UK. Zrušením ÚTRL ztratí celá fakulta na atraktivitě u budoucích zájemců o studium, protože jim zrušení signalizuje, že nemohou počítat s budoucností svých vybraných oborů. Již dlouhou dobu ničí nerozvážné organizační kroky reputaci FF UK na domácí i mezinárodní půdě.

Je pravda, že pro vědeckou činnost a vytvoření kvalitních specialistů je vysoká míra propojenosti nezbytná. Způsob sloučení, které ale vedení FF UK plánuje, povede k pouhému snížení kvality výuky a omezení hloubky zaměření, z níž mohli studující ÚTRL doposud těžit. Je zbytečné slučovat ústavy, aby byly lépe propojeny, když se FF UK vždy pyšnila svou vysokou mezioborovou flexibilitou. Začlenění by zredukovalo pozornost, která byla doposud věnována jazykům z hlediska překladatelské praxe, aby se „vešly“ do studijních plánů oborů na ÚRS.

Přestože zaměření filologů a translatologů sdílí zájem o jazykovou stránku kultur, které zkoumají, nejedná se o snadno slučitelná odvětví výzkumu. Rozpětí filologického studia může sahat od samostatných historických období celé země až po specifické antropologické jevy jednoho regionu. Kromě toho filologie vždy stála na podrobném zkoumání literární historie, analýze psaných děl a interpretaci díla i života autorů.

Stejně tak translatologie představuje více než pouhé porozumění textu a jeho překlad. Jsou tu kategorie překladu, které bychom jen stěží zahrnuli pod filologii, jako třeba soudní či technické překlady. Translatologie se také zabývá konkrétními způsoby a metodami překladu, které vyžadují samostatný studijní obor. Nehledě na to, že vyučující na filologických oborech nejsou v tuto dobu vybaveni na výuku dalších komponentů translatologického studia – tlumočení a češtiny. Z našeho pohledu je tedy nejasné, jak zamýšlené sloučení uleví finanční situaci fakulty, pokud má opravdu v plánu umožnit stávajícím studentům ÚTRL plně dokončit jejich studium a studijní plány, k čemuž ale budou potřeba jejich vyučující.

Organizační změny se odehrávají již pátým rokem a nezdá se, že by měly v dohledné době přestat. Znepokojuje nás rychlost, způsob a nepromyšlenost těchto změn, neboť i v případě, že by mohly fakultě jakkoliv přispět, je velice nepravděpodobné, že budou za tak krátkou dobu zavedeny se zřetelem k pracovníkům a studujícím jednotlivých ústavů.

Celkově spatřujeme v avizovaných krocích vedení FF UK velkou míru nerozvážnosti. Situaci rozhodně nepomáhá, že kroky byly prováděny za zády učitelů i studentů, a to navíc v době letních prázdnin, kdy se počítá se zastavením velké části akademické práce. Stojí také za zmínku, že chování vedení FF UK vypovídá o váze, kterou připisuje zachování veřejného mínění místo toho, aby aktivně a hlavně transparentně řešilo otázku zrušení ÚTRL s vyučujícími a studenty, kterých se tato změna týká. Jsme si vědomi, že bylo vydáno společné stanovisko mezi vedením FF UK a vedením ÚTRL a že se bude o zmíněných krocích nadále jednat v rámci pracovní skupiny. Je nám ale líto, že takový postup nemohl být zvolen již na začátku.

Doufáme, že nás jako studenty vyslyšíte a rozhodnete se pro zachování ÚTRL v jeho dosavadní formě.