Reakce na nepřesnosti ve vyjádření vedení FF UK

V závěrečné zprávě hodnotícího panelu RVH UK (kontrolního orgánu nadřízeného FF UK) z roku 2023, která se týkala průběžné kontroly bakalářského programu ÚTRL (v 5 cizích jazycích), je u položky „tvůrčí činnost“ napsáno doslova: „Komentář RVH: Tvůrčí a grantová činnost je na velmi dobré úrovni.“ Tato položka ovšem zahrnovala veškerou produkci ÚTRL, jak vědeckou (RIV), tak umělecky tvůrčí (RUV, Registr uměleckých výsledků). Pokud jde o RUV (literární překlady, předmluvy a doslovy ke knihám atd.), podíleli se v období 2020–2024 vyučující a doktorandi ÚTRL FF UK na produkci celé FF UK přibližně jednou pětinou: 1140 výstupy z celkových 5353 výstupů celé fakulty. Zatímco na jiných fakultách, např. na Fakultě sociálních věd UK, se body RUV započítávají do osobního hodnocení zaměstnance i do výše finančních prostředků přidělovaných ústavu, v němž pracuje, na FF UK se nezohledňují vůbec či jen marginálně. Překladatelství je však oborem s vysokým uměleckým vkladem, proto by se tu výstupy z umělecké činnosti měly adekvátně hodnotit, jak je tomu na obdobných pracovištích, kde se pojí řemeslo, kreativita a praxe (např. na architektuře). Víc než translatologie má bodů RUV pouze hudební věda (přes 1800 bodů, tj. asi jedna třetina celého výkonu fakulty) – další pracoviště, jež se aktuálně z podnětu děkanátu „slučuje“. Kromě těchto dvou se výrazněji podílejí ještě Katedra jihoslovanských studií a balkanistiky a Katedra středoevropských studií, tedy další dvě pracoviště, na něž dolehlo slučování, a to velmi neblahým způsobem.

Podle nového Systému pro rozdělování finančních prostředků na FF UK (SRFF) se finanční prostředky přidělují podle různých typů výkonnosti (kredity, vedené práce, publikace). Z fakultní aplikace SRFF lze vyčíst, že publikace – kam se zahrnují pouze striktně vědecké texty, např. články v impaktovaných časopisech, nikoli umělecké publikace (literární překlady) či „osvětová“ činnost (reprezentace oboru pro neodbornou a méně odbornou veřejnost: např. články v českých časopisech, recenze, rozhovory v médiích, moderování kulturních debat apod.) – jsou na ÚTRL sice podprůměrné, zato výuka nadprůměrná. Tento druhý aspekt v žádném oficiálním stanovisku zmíněn nebyl, kvalitu výuky však chválí studenti i absolventi (viz otevřené dopisy studentských spolků).

Není tedy např. pravda, že „mechanismy [… rozdělování finančních prostředků] zohledňují specifika humanitních a společenskovědních oborů“.

Obdobně i výsledky ÚTRL podle hodnocení akademických pracovníků (HAP) jsou velmi dobré: z 20 proběhlých hodnocení byla 2 hodnocení excelentní, 9 zaměstnanců obdrželo velmi dobré hodnocení („zaměstnanec splnil a překročil požadavky dané náplní práce“), přičemž dalších 8 bylo hodnoceno jako adekvátní („zaměstnanec splnil požadavky dané náplní práce“). Pouze v jednom případě bylo celkové hodnocení D (adekvátní s výhradami).

Označení „nevhodná personální politika“ je zjednodušující a diskriminační. Studijní obor translatologie zahrnuje výuku tlumočení, na níž se podílejí odborníci z praxe: ti nejsou zaměstnáváni jako výzkumní pracovníci, ale jako lektoři, jelikož jejich přínosem pro tento ústav (a ani pro FF) není podíl na výzkumu, ale především praktická výuka, navíc úzce navázaná na reálnou praxi. ÚTRL proto má vyšší podíl zaměstnanců na pozici L1 a L2, než je na jiných katedrách nebo ústavech na FF UK běžné. Nicméně v současnosti působí v ÚTRL rovněž čtyři habilitovaní akademici a kromě toho právě probíhá jedno habilitační a jedno profesorské řízení.

Na ÚTRL působí řada osobností s velkým mezinárodním i domácím renomé, kteří se podílejí na výuce překladu i tlumočení; úkolem personální politiky je vhodně vyvážit poměr akademiků-vědců a odborníků s přesahem do reálné praxe profese, tj. dobrých vyučujících schopných připravit studenty pro praxi, kteří mají přímé kontakty v oblasti tlumočení i odborného překladu i knižního trhu a literárního provozu a jsou společensky vnímáni jako výrazné osobnosti a jako takoví propojují akademické prostředí s profesními institucemi, spolky, agenturami atp.

Mechanické poměřování jen podle dosažených akademických hodností neodráží skutečné kvality celého pedagogického sboru. Zaměstnanci ÚTRL jsou nositeli a nositelkami řady významných ocenění a řádů, např. vyznamenání udělené vládou Francouzské republiky „Chevalier des palmes académiques“ (Rytíř akademických palem – Ivana Čeňková, Jovanka Šotolová); Prix Danica Seleskovitch (Ivana Čeňková); Magnesia Litera za překlad (Anežka Charvátová, Stanislav Rubáš, Zuzana Šťastná); řada tvůrčích prémií v rámci Ceny Josefa Jungmanna, udílené Obcí překladatelů; Cena Josefa Jungmanna za překlad (Anežka Charvátová); Státní cena za překlad Ministerstva kultury České republiky (Anežka Charvátová, v laudatiu výslovně zmíněn přínos výchově nových překladatelských generací na ÚTRL FF UK). Ceny sklízí i studentstvo ÚTRL: vedle různých ocenění za výzkum a vědecké práce (v poslední době například Lenka Mundevová Prix Gallica za disertační práci, Michal Zahálka Prix J. Derrida, Tereza Votavová za španělsky psaný esej Premio Iberoamericano) se studenti pravidelně dobře umísťují v překladatelských soutěžích (Soutěž J. Levého, překladatelská soutěž Ostravské univerzity), kde se prosazují i naši absolventi, kteří pak získávají i prestižní ocenění v širších kláních (nedávno např. Magnesia Litera za překlad z angličtiny pro Annu Štádlerovou).

Kvalitu oboru a jeho personálního obsazení nelze měřit jen akademickými tituly a vědeckými publikačními výstupy, jakkoli jsou tyto výsledky pochopitelně též zásadní.

Podrobněji k akademické činnosti na ÚTRL v posledních letech: v období 2020–24 ÚTRL (včetně doktorandů) publikoval 22 databázových článků, z nichž 10 bylo v některé z databází v prvním nebo druhém kvartilu. Vzhledem k počtu akademických pracovníků s povinností publikovat (tj. bez zahrnutí zaměstnanců na pozici lektor) to rozhodně není nedostatečný výsledek.

Za posledních deset let zaměstnanci ÚTRL publikovali řadu kapitol v zahraničních monografiích vydaných významnými nakladateli, mj. Routledge (5×), Oxford University Press, Elsevier, Peter Lang (2×), podíleli se na monografiích vydaných nakladatelství Karolinum. V posledních 5 letech byli zaměstnanci ÚTRL rovněž řešiteli různých výzkumných projektů: 4EU+ Philotrans (Heidelberg, ISIT Paříž, Varšava, Milán, Ženeva), 4EU+ RESONANT (Ženeva, Varšava, Kodaň, Jónská univerzita), 4EU+ THELMA+ (Milán, Varšava, Ženeva), univerzitní konsorcium EMT (European Master's in Translation), univerzitní konsorcium EMCI (European Master's in Conference Interpreting), grant GAČR 26-21586S „Artificial Intelligence in Legal Translation – An Empirical Approach“.

Podobně lze zmínit souhrn přednášek badatelů ÚTRL na zahraničních univerzitách v posledních 8 letech: jde nejméně o 15 univerzit (Vídeňská univerzita, Univerzita Mateja Bela v Banské Bystrici, Komenského univerzita v Bratislavě, Univerzita Stockholm, Univerzita Terst, Moskevská státní lingvistická univerzita, Sorbonne Nouvelle, Univerzita Loránda Eötvöse, Jónská univerzita, Universidad Católica de Chile, Universidad Veracruzana de México, Universidad de Antioquia de Colombia, Universidad Autónoma de Madrid, Univerzita v Lipsku, Univerzita v Portu). Kromě toho se zaměstnanci ÚTRL účastní jako členové komisí obhajob doktorátů na prestižních zahraničních univerzitách s překladatelským programem: Universidad de Granada, Universidad de Salamanca, Universidad Autónoma de Madrid, Universidad de Soria (Španělsko), Universita di Bologna (Itálie), ESIT – Université Paris 3, Sorbonne Nouvelle (Francie); též jako členové komisí pro habilitační či jmenovací řízení apod.

Zapojení do mezinárodního vědeckého života se ukazuje i na recenzích vědeckých článků, o které jsou pracovníci ÚTRL žádáni. Omezíme-li se na zahraniční scopusové translatologické časopisy za posledních 5 let, odevzdali nejméně 21 recenzí (Across Languages and Cultures, The Interpreter and Translator Trainer, Journal of Specialized Translation, Lebende Sprachen, Mutatis Mutandis, Hermeneus, Perspectives, International Journal of Cultural Policy, Comparative Legilinguistics, Target, Academic Journal of Modern Philology, Annales Universitatis Mariae Curie-Skłodowska, Humanities & Social Sciences Communications, French Studies, FORUM – Revue internationale d'interprétation et de traduction, SKASE – Journal of Translation and Interpretation). Zaměstnanci ÚTRL jsou rovněž zastoupeni v redakčních radách a vědeckých výborech těchto a dalších vědeckých časopisů.

ÚTRL je dále významným partnerem pro domácí profesní sféru (překladatelské a tlumočnické asociace) i pro mezinárodní instance (mezinárodní akademické asociace a sítě, instituce Evropské unie). Může jím být právě proto, že je definován jako čistě translatologická katedra. Podobná míra a kvalita spolupráce je nepředstavitelná, pokud by translatologie měla existovat jen jako doplněk filologických programů. ÚTRL je jedinou translatologickou katedrou v ČR; na Slovensku jsou takové katedry či instituty dva, v Rakousku tři.

Studující byli informováni 10. 7. bez konkrétních podrobností, na což několik studentských spolků reagovalo otevřeným dopisem z 15. 7. 2026. V odpovědi proděkana Jakuba Jirsy z 3. 8. 2026 byli studenti ujištěni, že organizační změny jejich studium neohrozí, a vyzváni, aby „dali prostor“ nově vzniklé pracovní skupině. Ta se však ještě ani jednou nesešla (první termíny jsou stanoveny na konec srpna), takže v konkrétních personálních i programových otázkách panuje celé léto stále stejná nejistota.

Už nyní však děkanát rozhodl, že ÚTRL nebude umožněno organizovat pro akademický rok 2027/2028 přijímací zkoušky – jak tedy budou moci stávající studenti pokračovat v navazujícím magisterském studiu? To je výrazný zásah do kontinuity studia. A pokud ÚTRL nebude moci přijmout studenty do prvního ročníku Bc, vznikne ve studijním programu vakuum s mnoha dopady: pro vyučující, studenty i potenciální zájemce o studium. Vyučující nebudou moci naplnit úvazky (další důvod k výpovědím), vznikne problém s vypisováním předmětů vyučovaných jednou za dva roky, studenti ztratí možnost flexibilnějšího vytváření individuálních studijních plánů a potenciální uchazeči budou utvrzeni v představě, že obor byl definitivně zrušen. Tento postup vykazuje známky diskriminačního jednání.

Právě v oblasti kompetencí a excelence ve výzkumu a výuce překladových technologií je ÚTRL dlouhodobě předním pracovištěm v rámci FF UK, UK i celé ČR.

Zástupce ÚTRL spolupředsedá pracovní skupině pro překladové technologie a AI v konsorciu EMT (konsorcium sdružuje 81 evropských pracovišť, kde se vyučuje překlad; ÚTRL zde figuruje jako jediné české pracoviště). S tématy týkajícími se překladových technologií vystupují vyučující a absolventi ÚTRL na prestižních konferencích, např. opakovaně v rámci Translating Europe Forum v Bruselu (největší konference v Evropě, orientovaná na akademickou i profesní obec, pořádaná pod záštitou Evropské komise). Překladové technologie jsou již řadu let součástí povinné výuky v ÚTRL (nikde jinde na FF UK) a připravovaná reakreditace Bc studia počítá s dalším posílením tohoto aspektu: vedle praktických návyků, jako je schopnost kritické analýzy výstupů strojového překladu nebo postupy posteditace, např. i s důležitou průpravou v autorskoprávní problematice. Situace „rychlých technologických změn“ je navíc předmětem výzkumných projektů vícero zaměstnanců ÚTRL (viz výše) a jejich výsledky se i ve výuce průběžně zohledňují a aplikují.